Kevin:

Vyšli jsme z kina a já zamířil k sobě domů. Museli jsme jet metrem a pak ještě dvě stanice autobusem, než jsme přišli před panelák, ve kterém jsem bydlel. Vyjeli jsme výtahem až do sedmého patra a stanuli před dveřmi mého bytu.
Odemkl jsem dveře a ustoupil Alexejovi.
„Tak, prosím.“ Usmál jsem se nervózně a do útrob tmavého bytu zavolal. „Ali, páníček je tady! A máme návštěvu!“
„Vypínač je na stěně vlevo,“ poradil jsem ještě Alexejovi a vstoupil za ním.

Alexej:

Dojeli jsme ke Kevinovi domů. Bydlel v sedmém patře a ta myšlenka mě trochu vyděsila. Neměl jsem rád takové výšky.
Když zavolal na kocoura, že je doma, vykouzlilo mi to úsměv na rtech a poté, co jsem podle jeho instrukcí rozsvítil, čekal jsem, odkud se to chlupaté stvoření vyhoupne a jak bude vypadat. Ustoupil jsem ke straně, abych udělal Kevinovi místo na projití a sundal si boty a mikinu. Zkontroloval svou bouli, která se zatím moc neuklidnila, protože jsem se snažil každou chvíli alespoň nenápadně Kevina dotknout, nebo jsem ho pozoroval. Jsem fakt hrozný! Nedám si pokoj, ale to prostě nešlo!
„Tak co uvaříme za jídlo?“ otočil jsem se na Kevina s touto otázkou.

Kevin:

„Přemýšlel jsem nad salátem, smaženými masovými kousky se zeleninou a k tomu americké brambory, souhlas?“ usmál jsem se, zatím co jsem si zouval boty a svlékal kabát. Vzal jsem jeho mikinu a společně s kabátem mu je pověsil na věšák. Pak jsem zamířil dál do bytu.
Náhle se proti mně vyřítila chlupatá koule a propletla se mi mezi nohama, div že mě nepovalila.
„Ali! Kdes byl, ty koule jedna chlupatá?“ zasměju se, ale to už si to můj kocour štráduje k Alexejovi.

Alexej:

„Výběr jídla je super. Rád ti pomůžu s přípravou.“
Když jsem ale spatřil, toho krásného kocoura, který si to ke mě šinul, ihned jsem mu nastavil ruku, aby si mě očuchal. Přišel k ní, nasál pach a pomalu se začal o ni otírat. Za dvě minuty jsme už byli nejlepší kamarádi a já si ho vzal do náruče. „Jsi nádherný Ali! Přesně takového jsme měli doma.“
Z chodby byly otevřené dveře do kuchyně a tak jsme se tam vypravili i s Kevinem. Ten vyndal všechny potřebné ingredience z ledničky a spíže a já se hned pustil do krájení, omývání a skládání brambor na plech a následně je dal ochucené do trouby. Pak mi Kevin svěřil omývání a krájení zeleniny na salát a on mezi tím nakrájel kousky masa na nudličky a osmažil je i s fazolovými lusky. Pak už jen zbývalo okořenit salát.
Když ho v závěrečné fázi Kevin míchal, stoupl jsem si za jeho záda. Natiskl jsem se na něj i se svou stále přetrvávající boulí. Jednu ruku jsem dal okolo jeho pasu, druhou nahmatal mísu se salátem a dvěma prsty uchopil plátek salátu a mířil s ním ke Kevinovým ústům. Do ucha jsem mu zašeptal: „Musíš naše společné dílo ochutnat...“

Kevin:

Takže takovéhle to vařit s někým jiným? Pomyslel jsem si, když jsem sledoval Alexeje při práci. Ali si ho okamžitě oblíbil a teď jen seděl na kuchyňské lince a spokojeně předl, kdykoli ho jeden z nás pohladil.
Občas jsem mu podstrčil malý kousek masa. Věděl jsem, že bych ho neměl rozmazlovat, ale nemohl jsem si pomoct.
Zrovna jsem míchal salát, když se na mě natisklo Alexejovo pevné tělo a jeho ruka se mi obmotala kolem pasu. Na šíji jsem ucítil jeho dech a na zadečku jeho stále vztyčený úd. Zachvěl jsem se.
Lehce jsem pootočil hlavu, abych se na něj usmál. „To bychom měli společně u stolu.“
Řekl jsem, ale neodporoval jsem mu. Poslušně jsem otevřel ústa a nechal ho, aby mi ten plátek salátu vložil dovnitř. Když jsem zavíral pusu. Jemně jsem se o jeho prsty otřel jazykem.
Připadal jsem si, jako by to byl můj přítel... a možná, že byl? Zadumaně jsem se zadíval na mísu salátu před sebou. Teoreticky jsme měli už dvě rande a v tom kině jsme zašli maličko dál, než jsme asi měli. Můžu to brát tak, že spolu chodíme? Konec konců, už je u mě doma a krmí mě salátem.

Alexej:

Čekal jsem, jestli u mě nastanou nějaké reakce, přece jen, byl jsem vedle něj značně nervózní. Byli jsme spolu sami a mohlo se stát cokoliv. A už to nebylo nic zakázaného, teď jsme spolu byli, skoro jako „pár“.
Jenže, když se mých prstů dotkl jeho jazyk a rty. Ihned jsem pochopil, že naše přitažlivost nebude jen otázkou dostupnosti. Bylo to tu stále. Ten elektrizující pocit, který se mi teď šířil do celého těla z toho místa, kde se mě dotkl. Odstoupil jsem od něj a vzal mísu se salátem a nesl ji na stůl. Kocour za mnou ihned běžel a já si ho položil na klín, když jsem si sedl ke stolu. Už jsem měl velký hlad a to nejen na jídlo!
Pokradmu jsem se díval, jak vše Kevin dochystává.
„Krásně to voní!“ musel jsem pochválit, jeho kulinářské schopnosti.

Kevin:

Jídlo už bylo na stole a tak jsem si jen sedl naproti Alexejovi.
„Děkuju,“ usmál jsem se. „Když nás máma opustila, musel jsem se naučit vařit a abychom to s otcem nějak přežili, muselo se to aspoň dát jíst.“ Zachechtal jsem se při vzpomínce na své začátky.
„Dobrou chuť.“ Popřál jsem Alexejovi a sám se dal do jídla. Po chvilce jsem se zamyslel. „Něco tomu chybí.“
Vstal jsem a ze spíže vytáhnul láhev červeného. Nalil jsem do dvou skleniček a přinesl je ke stolu.
„Máma mi kdysi dávno dala flašku, ale já moc nepiju, takže... ale teď se to hodí,“ vysvětlil jsem s ruměncem na tváři a posadil se zpátky.

Alexej:

„Je mi líto, že Vás máma opustila, u nás to bylo zase opačně. Nás opustil táta. Ale mám 3 další bráchy a jednoho nevlastního, takže mužských je u nás doma dost. S mámou je to jistě horší.“
Když se zvedl a donesl to vzácné víno od jeho mámy, dojalo mě to.
„Nemusel si to otevírat. Měl sis to nechat na nějakou zvláštní příležitost. Ale když už ji máme otevřenou, rád ji ochutnám.“
Napil jsem se, víno bylo polosuché, velmi dobré. Vychutnával jsem si každé sousto a popíjel k tomu víno. Nakonec jsme každý vypili dvě skleničky a láhev byla prázdná a mě se trošičku zvedla nálada po vypitém alkoholu. Odnesl jsem ze stolu špinavé talíře, které jsem umyl.

Kevin:

Překvapeně jsem pozvedl obočí. „Tři bratři? To muselo být tedy něco! Ty jsi nejstarší?“ zeptal jsem se a upil vína. „Ohledně mámy je to v pořádku. Už jsem jí odpustil a s tátou má teď docela dobré vztahy. Možná lepší, než když byli ještě manželé.“ Usměji se.
Když šel odnést nádobí, vstal jsem a přešel k němu. „Nech to, jsi přece host.“ Sebral jsem mu talíře a příbory z rukou a postavil se ke dřezu místo něj.
„Co chceš dělat teď?“ odhodlal jsem se k otázce, která mě trápila. Nechtěl jsem, aby šel domů. Ještě chvilku jsem s ním chtěl být.
Otřel jsem čisté příbory do utěrky a vysunul šuplík, abych je do něj uložil. Přitom jsem musel trochu couvnout, ale jelikož za mnou stál Alexej, narazil jsem do něj. Zvedl jsem k němu hlavu a omluvně se usmál.
„Promiň.“

Alexej:

„Já jsem nejmladší, mladší je jen můj nevlastní brácha Alexandr.“
Vzal mi nádobí z rukou a umyl ho sám. Já mezi tím stál vedle něj a přemýšlel, zda mám jít na kolej, nebo pokud bude chtít, tu s ním zůstat. Jeho otázka přišla, jako by mi četl myšlenky. A pak, když se o mě opřel a zadečkem zapadl do mého klína, mi bylo jasné, že tu máme ještě rozdělanou záležitost a já teď odejít nemůžu.
Vzal jsem Kevina za boky a vysadil si ho na kuchyňskou linku.
„Teď jsi mi připomněl, že tu máme něco rozdělaného ještě od kina. Takže kde jsme to přesně skončili? Už vím!“ vzal jsem Kevinovi brýle a odložil je na pult vedle. Sám jsem si rozepnul trochu kalhoty. Má ústa překryla ta jeho a jedna má ruka sjížděla do jeho rozkroku a ta druhá mu cuchala vlasy.

Kevin:

Než jsem se nadál, seděl jsem na kuchyňské lince, kolena roztažená od sebe a mezi nimi vtisknuté jeho tělo. Přijal jsem jeho jazyk ve svých ústech a objal ho kolem ramen. Rukama jsem mu zajel do vlasů a zavadil o jeho gumičku. Docela mi vadila a tak jsem ji stáhl. Zlatá hříva se mu rozlila po ramenou a já ji znovu shrnul dozadu.
Nechal jsem jeho ruku na svém rozkroku a nohama ho objal kolem boků.

Alexej:

Vlasy mi rozpustil a hrál si s nimi. Líbilo se mi to. Byl jistější a uvolněný. Necítil jsem tu jeho charakteristickou nesmělost. Jistě to bylo tím, že byl doma a měl jistotu soukromí. Hladit ho a dráždit se mi líbilo, ale chtěl jsem víc, ale jak? Nic jsem o tom nevěděl, jak a kde se muže dotýkat. Doufal jsem, že když se Kevina zeptám, nebude mě mít za blbce, nebo se mi smát.
„Co se ti ještě líbí? Nevím, co můžu...“ Prohlížel jsem si jeho tvář a netrpělivě čekal, co mi odpoví, abych to ihned mohl udělat.

Kevin:

Možná to bylo domovem, možná vínem, možná jsem si už na něj trochu víc zvykl. Dobře, nejspíš to bylo tím vínem, protože jsem opravdu nebyl zvyklí pít. Zkrátka, když se mě zeptal, co může, vypjal jsem se k němu tělem a rozkrokem se otřel o ten jeho.
„Všechno,“ vydechl jsem a pokusil se ho znovu políbit.

Alexej:

Když přišla jeho odpověď, přestal jsem na chvíli dýchat. Všechno? Já můžu všechno? Ale co mám dělat? Sakra, musím si o tom něco přečíst. Rychle jsem přemýšlel, co by se mu mohlo líbit, on se však ke mě sehnul pro polibek a tím mé myšlenky zkolabovaly. Upnuly se jen na jeho ústa, která jsem si potřeboval přivlastnit. Vsázel jsem tedy na jistotu a dotýkal se ho teď už pomaleji, ale intenzivně v rozkroku. Když jsem už cítil, jak moc se látka napíná, pomalu jsem rozepínal zip.
V hlavě mi problesklo, co když mi to bude připadat nechutné? Jediný způsob, ale jak to zjistit, bylo to zkusit.

Kevin:

Cítil jsem, jak mi rozepíná zip u kalhot a pak už jen jeho horkou dlaň na svém vzrušení. Otřásl jsem se a zasténal mu do úst. Chtěl jsem, aby se mě dotýkal víc. Nejen tam, ale na celém těle. Přál jsem si, aby mi olíbal krk, záda, bříško a možná i... na sucho jsem polknul.
Chtěl jsem to zkusit. Přepadla mě neukojitelná touha vědět, jaké to je, cítit jeho rty na bradavkách.
„Alexeji,“ zasténal jsem dřív, než jsem se stihl zarazit a dotknul se drobného hrbolku, který čněl pod látkou trička. „Mohl bys... prosím... tady...“ hlesl jsem a celý zrudl. Nebyl jsem schopný svou žádost dokončit.

Alexej:

Odtrhl se mi od úst, aby mohl říct něco tak erotického a přitom vypadat jako neviňátko. Jak to dělá? Jak to že vypadá tak zatraceně sexy. Víc než kterákoliv žena před ním a to je stále ještě oblečený. Ale ten výraz ve tváři. Když jsem viděl ty touhou lesknoucí se oči, zrudlé tváře, nateklé rudé rty. Myslel jsem, že mi touhou praskne mé vzrušení.
Odsunul jsem jeho ruku a vysvlékl ho z trička. Odhalil jsem tak jeho plochou hruď. Nebyl vypracovaný, nikde nebyla ani památka po nějakém chloupku. To já měl trochu okolo pupíku a to se táhlo až do rozkroku. Jediné co mě ihned zaujalo, byly ty dva tmavé výstupky. Ale jak je mám dráždit? Rukou? Pusou? Stisknout nebo tahat? Olizovat nebo sát? Jedno mi bylo jasné, zkusit to chci, ale musím vědět jak: „Rukou nebo pusou?“

Kevin:

Hruď mi ovanul chladnější vzduch, ale to mi ani v nejmenším nevadilo. Byl jsem tak rozpálený, že kdyby na mě vylili kýbl vody, v mžiku by se vypařila. Po jeho otázce jsem se zprudka nadechl a zrudl ještě víc. Bylo to tak trapné mu to říkat, ale já to chtěl. A on nevypadal, že by bez mé odpovědi pokračoval.
„P-p-p-pusou,“ vymáčkl jsem ze sebe a radši zavřel oči. Cítil jsem se tak hrozně trapně a perverzně, že bych nejraději někam utekl. Na druhou stranu, při pomyšlení, že se mě za chvilku bude dotýkat ústy na takovém místě, jsem byl vzrušený jako ještě nikdy.

Alexej:

V mžiku jsem své rty přemístil k jedné bradavce. Nechtěl jsem ho už dál trápit, i tak vypadal, že ho to stálo skoro nadlidské úsilí.
Prvně jsem vystrčil jazyk a bradavku jemně obkroužil, abych ji ochutnal, byla nepatrně slaná. Pak jsem se trochu osmělil a přejel párkrát přes bradavku. Nakonec jsem ji stiskl rty a trochu jimi o sebe mnul až do chvíle, kdy jsem ji celou vsál do svých úst. Netrpělivě jsem čekal na jeho reakce, abych se dozvěděl, co se mu líbí. Bylo to něco nového a úplně mě to pohltilo.

Kevin:

Konečně se mě dotkl. Nejdřív jsem jen tichounce vzdychal, ale když začal mou bradavku mnout mezi rty a následně ji sát hlasitě jsem zasténal. Vypjal jsem se proti němu hrudí a bezděčně mu zajel prsty do vlasů, kde jsem je stiskl v hrsti. Nebyl jsem schopný se utišit.
Netušil jsem, že to bude takové. Slast a vzrušení se mi z toho místa rozlévaly do celého těla. Nohama, kterýma jsem ho objímal kolem boků, jsem si ho přitáhl blíž, zavřel oči a rozkoší zaklonil hlavu. Z pootevřených úst mi stále vycházely vzdechy.

Alexej:

Ze začátku jsem slyšel jen tenké povzbuzení, ale když jsem své zkoušení završil sáním, nebyl k utišení a já nevycházel z úžasu. Opravdu je tak moc citlivý? Pokud ano, byl jsem v sedmém nebi. Ještě jsem chviličku sál a pak jsem svá ústa přesunul na druhý výstupek. Zajímalo mě, jak bude dál reagovat. Ještě než jsem se však k němu sklonil, musel jsem vidět jeho tělesnou reakci. Rukou jsem stáhl gumu jeho spodního prádla tak, aby mu ho již nic nehalilo. Chtěl jsem vidět, co to s ním dělá, jestli je to opravdu pravda. Druhou rukou jsem si rychle upravil svůj veliký problém, protože už jen stát mi působilo mírnou obtíž. A pak ta stejná ruka zamířila na jeho třísla a ústa už plenila jeho korálek.

Kevin:

Cítil jsem, jak odhalil mé vzrušení a ústy se přesunul na druhou bradavku. Měl bych se stydět, měl bych zrudnout až na zadku a zarazit to, ale víno mi dodalo odvahu a tak jsem ho, místo toho, abych ho zarazil, ještě pobídl sténáním. Rukama jsem sjel na jeho záda a najednou mi to bylo málo. Zatahal jsem za látku košile a sípavě ze sebe vypravil: „Já...chci tě c-c-cítit.“

Alexej:

Jeho vzrušení bylo opravdové a o jeho citlivosti vypovídal i fakt, že sebou jeho mužství škublo pokaždé, když jsem něco udělal. Nabudilo mě to. Jeho vzrušení, jeho touha. Zatahal mě za košili a chtěl mě cítit. Nebylo pro mě nic jednoduššího, než ten kus oblečení jedním tahem ze sebe svléknout. Stál jsem teď před ním s odhalenou hrudí. A znovu si vzal jeho ústa.

Kevin:

Konečně si sundal tričko. Neváhal jsem a rukama, si ho přitáhl na své tělo. Chtěl jsem vědět jaké to je cítit jeho horkou kůži na té své. Lačně jsem přijal jeho ústa a prsty mu jemně pročesával vlasy.
Bylo to něco úžasného. V životě by mě nenapadlo, že něco takového zažiji. Už jsem to sám se sebou pomalu vzdával, když se objevil on. Ale nejdřív mě pořádně zurážel a nejspíš mě opravdu nesnášel.
Pustil jsem tyto myšlenky z hlavy a podsunul zadeček, takže jsem se mu svým vzrušeným mužstvím lehce otřel o břicho.

Alexej:

Natiskl mě na sebe a oplácel mi polibky. Když se však o mě otřel svým vzrušením, už jsem se sebou měl co dělat. Prvotní kapky už byly vidět na mém prádle a potřeboval jsem ulevit nohám. Rozhlédl jsem se. Vypadalo to, že za kuchyní je nejspíš obyvák. Podebral jsem Kevina pod zadečkem, přitiskl si ho na sebe a nesl ho na sedačku. S každým krokem se naše údy o sebe třely a já už pomalu nevnímal, co se děje. Kolena se mi podlamovaly a dech zadrhával v krku. Posadil jsem Kevina na sedačku. Klekl jsem si mezi jeho nohy na sedačce, měl tedy na mé vzrušení parádní výhled a já se prostě už neovládal, ruce jsem ještě položil po stranách jeho hlavy.
„Kevine... pomohl by si mi... už nemůžu...“

Kevin:

Když mě nesl, byl jsem schopen jen vzdychat. Málem jsem vyvrcholil, ale to už mě položil na sedačku a naklonil se nade mě. Zhluboka jsem dýchal a vpíjel se mu do očí, které plály něčím, co jsem ještě nedokázal identifikovat. Možná touhou?
Po jeho slovech jsem oči zaměřil do jeho klína. Džíny měl rozepnuté a tak bylo jasně vidět napnutou látku jeho červených trenýrek s tmavším flíčkem uprostřed.
Znovu jsem se mu podíval do očí, jestli to myslí vážně, a když jsem spatřil jen žádostivost, těžce jsem polkl. Váhavě jsem natáhl roztřesené prsty, zachytil je za gumu trenýrek a potáhl dolů. Jeho úd se vymanil ze zajetí s takovou razancí, že mu lehce ťukl o vypracované břicho.
Opatrně jsem ho uchopil do dlaně a několikrát jemně zmáčkl.

Alexej:

Doufal jsem, že se mě dotkne, ale nevěděl jsem, zda to udělá. Shrnul mi trenýrky a osvobodil tak mého nedočkavého kamaráda. Pak si ho vzal do dlaně a díky tomu, že jsem byl tak dlouho napjatý, poslední uspokojení zažil asi před třemi týdny, se mé tělo ihned vzepjalo v tlumeném výkřiku a roztřáslo pomalu odeznívajícím orgasmem. Jeho ruka mi způsobila úplný kolaps a nejen ona, ale Kevin celkově. V okamžiku, kdy jsem pomalu přicházel k sobě, mi náhle došlo, jak to muselo vypadat, ale slíbit mu, že to příště bude lepší, nemělo smysl, netušil jsem, jestli po tomhle fiasku ještě nějaké příště bude. Vzal jsem ho do náruče a položil ho vedle sebe na sedačku tak, abych i já mohl rukou věnovat chvíli jeho chloubě. Stáhl jsem jeho kůžičku a palcem přejížděl po jeho žaludu se slovy: „Promiň, byl jsem moc rychle.“

Kevin:

V momentě, kdy vykřikl, jsem rukou polekaně ucukl. Nevěděl jsem, jestli jsem mu svým stiskem neublížil, ale teplé, bílé, husté kapky na mém břiše mi jasně řekli, že je to vlastně naopak.
Překvapeně jsem na to vykulil oči a podíval se na něj. Byl trochu červený a já nevěděl, jestli je to vzrušením, či rozpaky. Nejspíš oboje.
Položil mě vedle sebe a začal mi třít penis. Na jeho slova jsem neodpověděl, protože jsem nebyl schopen ničeho jiného, než se rukou chytnout jeho ramena a zavrtat mu tvář do hrudi, aby neviděl moje vlastní rudé tváře. Bylo to hrozně příjemné, ale zároveň jsem se příšerně styděl. Neustále jsem sténal a celý se třásl rozkoší. Pak jsem konečně vyvrcholil.
S hlasitým stenem jsem skropil svoje bříško a moje tělo sebou několikrát zacukalo, než jsem se uvolnil. V životě jsem tohle nezažil. Nikdy se mě nedotýkal nikdo jiný, než já sám. A nejenže jsem se teď dotýkal cizího mužství, ale někdo se dotýkal mě. A dovedl mě k vrcholu.
Cítil jsem, jak mi do očí vstupují slzy. Nevěděl jsem proč. Možná z toho obrovského víru pocitů, který se ve mě točil.
Nechal jsem hlavu zabořenou v Alexejově hrudi a pevně mu sevřel rameno.